Žlutá a černá, černá a žlutá, to byly barvy, které převládly ve dnech 24.- 26. října ve Verdenu více než kdy jindy. Konal se totiž svátek všech hannoverských chovatelů a příznivců.
Před odbornou komisi se ve čtvrtek postavilo 96 hřebců, aby byl posouzen jejich exteriér a pohyb v kroku a klusu. Za příznivého počasí ukázali svůj nádherný pohyb především drezurní hřebci. Velmi silně byla zastoupena D linie (Donnerhall) a F linie (Florestan). Z D linie byl nejvíce zastoupen svými potomky hřebec Desperados a z F linie to byli hřebečci po Fürstenball. Přestože se jednalo o běžný pracovní den, bylo místo kolem předváděcího trojúhelníku naprosto plné a dobrý pohyb chovatelé kvitovali potleskem. Zvláště se cenil výrazný pohyb zadních nohou se silným posunem dopředu. Ihned proto zaujal mladý hřebec po Fürstenball - Wie Weltmeyer – Prince Thatch xx (který byl předváděn pouze za účelem körungu a nebyl na prodej), a hřebec po St. Moritz Junior – Don Schufro – Atatürk (který se nakonec stal hitem aukce)
V pátek se již od časného rána skákalo ve volnosti. Bylo opět předvedeno 96 hřebců, a tentokráte mohli ukázat svůj talent především skokoví hřebci, i když v několika případech si nezadali ani ti drezurní. Verdenská hala byla plná a chovatelé opětovně každý dobrý pohyb či dobrý skok odměnili potleskem nebo uznalým šumem. Smůlu měl mladý hřebeček po Floriscount-De Niro, který neměl čistý klus a nebyl proto vpuštěn do skokové řady, tedy körung pro něj předčasně skončil. Skokoví hřebci podávali skvělé výkony a nejvíce byla zastoupena krev plemeníka Quaida a Stonzelberga. Všichni tři synové po těchto plemenících byly uznáni, po jednom od každého pak byla udělena i prémie. Skokan, který přece jen všechny trochu zastínil byl hned první skokový hřebec po Acorado – Stakkato a hřebec po Lordanos – Acorado.
Hřebci byli přehledně rozděleni do čtrnácti lotů po šesti až sedmi hřebcích. Po odskákání každého lotu pak komise udělovala jednotlivým hřebcům hodnocení körován či nekörován. Překvapený šum zazněl halou, když komisař u hřebce Coupe de Coeur – Stakkato – Prestige Pilot pronesl hodnocení „nicht gekört“. A pískot se nesl halou, když byl oznámen kladný výsledek pro vraníka po Totilas – Desperados – Rotspon. Poté, co bylo vyřčeno hodnocení pro všechny hřebce z posledního lotu, bylo po krátké pauze vyhlášeno 19 prémiovaných hřebců. Jednalo se o 11 drezurních a 8 skokových hřebců.
A následovala aukční sobota. Opět od samého rána se hřebci předváděli budoucím kupcům na lonži. Každý případný zájemce měl tedy možnost shlédnout pohyb vybraného hřebce a jeho ochotu pracovat. Ještě před zahájením samotné aukce byl slavnostně vyhlášen hannoverský hřebec roku 2013, kterým se stal plemeník z Celle, krásný drezurní ryzák Londonderry. Odpoledne pak již následovala samotná aukce. Nejdříve byli draženi prémiovaní hřebci. Dánský hřebčinec Blue Hors si přijel pro dva drezurní talenty, a že to opravdu myslí vážně potvrdily i částky, které za ně zaplatil. Za 460.000 Euro odešel do Dánska vraník po Fürstenball – Dacaprio – Wolkenstein II. Velká bitva, při které si i diváci přišli na své, se strhla o miláčka publika vraníka po St. Moritz Junior – Don Schufro – Atatürk O tom, že hannoverská krev je v Dánsku ceněná, nenechal Blue Hors nikoho na pochybách a vydražil tohoto hřebce za neuvěřitelných 580.000 Euro. Další drezurní hřebec po Dancier odešel za 305.000 Euro do německého hřebčince Bonhomme a syna po Diamond Hit vydražil i hřebčinec Böckmann. Nejdražšího skokového hřebce vydražil Paul Schockemöhle osobně, a 120.000 Euro zaplatil za prémiovaného syna po Diarado – Contendro I. A prémiovaného hřebce po Acorado – Stakkato vydražil za 100.000 Euro i hřebčinec Zangesheide. Prodali se všichni hřebci, kteří byli k prodeji nabídnuti, a to za celkovou sumu 3.805.000 Euro.
Tolik pouze základní fakta.Ale těch dojmů bylo daleko více. Domnívám se, že každý chovatel by měl takový výběr do plemenitby alespoň jednou v životě vidět. Až neskutečná byla připravenost a nasazenost celého aukčního týmu lidí, kteří hřebce chystali a předváděli.Zvláště na mě pak zapůsobil skok ve volnosti, který byl perfektně připraven a napasován každému koni tak, aby se mohl co nejlépe předvést, jedno jestli to byl drezurní či skokový hřebec. Vynikající oko měl vedoucí výcviku Hartmut Kettelhodt, který skrze vysílačku dával naprosto přesné pokyny pro tým předvaděčů dole v hale. Vynikající práce a souhra celého týmu na předváděcí osmičce, to jak každého hřebce v klidu a pomalu vedli do skokové řady, aniž by se jej dotkli, to bylo prostě až k neuvěření. Naprosto něco jiného a odlišného od toho, co můžeme vidět na domácí scéně. Každý den byly k dispozici přehledné informace a letáky k jednotlivému programu. Všichni byli nesmírně vstřícní, nikdo nebyl skoupý na informace. Je zvláštní, že člověk strávil celý den v hale sledováním devíti desítek hřebců a přesto nebyl unavený či znuděný, a to díky perfektní organizaci a prezentaci, kdy bylo stále na co se dívat.
Velký dík patří české duši s hannoverským srdcem Veronice Jiroutové, která již dlouhou dobu se Svazem spolupracuje na té nejvyšší úrovni, a která velmi ochotně zajistila nákup lístků na körung a pomohla sehnat i ubytování. Chtěla bych jen dodat, že se nejedná o drahou záležitost, neboť lístky na körung stojí v rozmezí od 10 do 25 Euro. Občerstvení v hale není vůbec předražené a snese normální srovnání s našimi cenami, u ubytování pak záleží na komfortu, který je požadován. Je velká škoda, že toho, že v samotném srdci hannoverského svazu máme svého českého zástupce, neumí naši chovatelé dostatečně využít, a to jak v rámci chovatelských akcí, tak i v rámci chovu, neboť nejen ve Verdenu, ale i v hřebčinci Celle je Veronika jako doma.
Žádné komentáře:
Okomentovat